⟨ VERANDA ⟩ Blog Dlouhé punčochy

Už první kniha teoretičky designu Kateřiny Přidalové 'Co je vlastně design?' se mi velice dobře četla. Text plynul spíše jako beletrie a nejinak tomu je i u další autorčiny knihy 'Toto není jenom kniha', která vyšla na sklonku loňského roku opět na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v koedici s organizací Designéři dětem.

První setkání s knihou Magdaleny Rutové „Já, chobotnice“ si vybavuju naprosto přesně. Vybalila jsem ji z krabice a trochu rozpačitě ji držela v ruce. Další obří formát? Kam to máme dávat? A proč zrovna o chobotnici…?

V románu "Ztracený rok" Katherine Marsh se prolínají dvě časové osy, tři zeměpisná místa a čtyři vypravěčské perspektivy. Mohlo by se to zdát příliš spletité na knihu pro mládež, ale je tomu naopak.

Už ilustrace na obálce nové knihy autorky Marto Kelbl „Ani holka, ani kluk“ zve k zamyšlení. Jaké pocity se postavě odráží ve výrazu tváře? Bojí se nebo zvědavě vykukuje? Schovává se nebo svůj úkryt právě opouští?

Představte si, že za vznikem knihy „Jak vidět neviditelné“ stojí stará fotografie. Vědec Alexander Graham Bell je na ní zachycen vedle konstrukce pyramidálního tvaru, uvnitř konstrukce vidíme stát jeho ženu Mabel, ke které se Bell s něžným výrazem naklání.

Je to taková legrační miniknížka. Člověk na to pobaveně koukne, prolistuje to a jde dál. Nechoďte dál. Přečtěte si tuhle kapesní slunko knihu až do konce. Užijte si ty dětsky naivní ilustrace a vtip, který v sobě skrývají, nechejte se překvapit množstvím zajímavých detailů, které na vás vykouknou. A pak ji doneste domů dětem. Uvidíte, jak se taková malá drobnost, spíš knižní kuriozitka a vtípek, mění ve vážnou literaturu!