Rozverná mystifikace s důležitým přesahem, toť první kniha, kterou kdy chobotnice napsala o lidech. Dotažená do poslední čárečky, ať už v textu nebo na podrobných velkoformátových ilustracích vévodících každé dvoustraně.
Na jeden zátah jsme přečetly něco přes půlku a když jsem navrhla pokračování následující den, dostala chobotnice ocenění pomalu větší než ty dvě Zlaté stuhy za výtvarný počin roku a nejlepší beletrii pro děti: „Tak jo, ale já si to dočtu hned." Háta si obzvlášť oblíbila slovní hříčku Zítra bude dneska včera a atlas lidí na zadní předsádce – všechny exempláře si v knize dohledala, i toho nahatého pána na mrakodrapu.
„Je něco, co byste chtěla na závěr vzkázat našim čtenářům? - Nevím. Možná aby společně uspořádali nějaký velký úklid v moři. Skoro se tam nedá hnout."
Ekologie není jediným důležitým tématem, které kniha čtenářům nenuceně předkládá. Je jím i tolerance, jako například v kapitole Nákup, kde naše chobotnice asertivně usadí xenofobního pána: „Pane, vím že vaším hlavním úkolem není přemýšlet, ale vozit se po někom jen proto, že má víc končetin než vy... zkrátka že vypadá jinak? To je velmi zastaralý přístup. Chtěl byste, aby byli na světě všichni stejní jako vy? To by byl hodně smutný svět."
Fiktivní recenzní citáty na zadní straně obálky nelžou: „Síla přátelství, humoru a improvizace – svět má pořád naději a naděje má osm chapadel." (Úsvit, časopis Jednoty sesterské)
Magdalena Rutová: Já, chobotnice / Baobab, 2023
