Když na mě Irmička vykoukla z krabice podzimních novinek nakladatelství Baobab, hned to mezi námi zajiskřilo. Kolibří formát vázaný v tyrkysovém plátně s hnědo bílou ražbou a horní a dolní ořízkou v zářivě oranžové? Pastva nejen pro oči - takovou knížečku si můžete hladit jako malé zvířátko a potichu pištět blahem, ale na rozdíl třeba od morčátka se pak můžete podívat dovnitř - a že to stojí za to.
Nezbedné ilustrace Magdaleny Rutové vás ve chilce vtáhnou do proudu vyprávění, které začíná pěkně od začátku: jak byla Irmička miminko, jak rostla, co dělala ráda (poslouchala tátovy výmysly) nebo co naopak dělat nechtěla a proč (dělit se o žužlíky). Mozaika střípků ze života, kde si ke každodenním nutnostem zvou hravost a fantazii.
Je dar si takového střípku všimnout, zvednout ho, naleštit a zasadit na správné místo příběhu, který pak rozesměje další tatínky, maminky, Irmičky a Irmíky a přiměje je rozhlédnout se, jestli u nich doma také nepobývají skřítkové, pan Blengáro s gončárem na hlavě nebo indiánka jménem Ta, která má žízeň, ale nechce obyčejnou vodičku.
Při čtení – nebo ještě lépe hlasitém předčítání – Irmičky si nejde nevzpomenout na další svéráznou holčičku, která neuvěřitelná domácí dobrodružství zažívá se svým dědečkem v jiné, neméně skvostné letošní novince Olívie si vyskakuje.
Co mají tyto knihy společného, kromě toho, že obě jejich hrdinky po ránu rády loví chobotnice? Hravý jazyk v hlavní roli. Muže jako nenapodobitelně pečující osoby. A co ještě? Divadelní zákulisí.
Irmiččiným „tatínkem" je S. d. Ch. čili Sigismund de Chals, v civilním životě spisovatel, publicista, výtvarník, hudebník, loutkář a dramatik Miloslav Vojtíšek. Olíviin „dědeček" je zase Jan Antonín Pitínský neboli Zdeněk Petrželka, básník, spisovatel, dramatik a divadelní režisér.
Irmičce i Olívii by se jistě líbily i Pohádky 1, 2, 3, 4, které pro svou dceru napsal jiný věhlasný dramatik Eugène Ionesco. Život a představení se prolíná nejen ve zmíněných knihách. Hraje se s tím, co přinese přítomný okamžik, náhoda, fantazie, napojení, dialog a výsledkem může být zábavný divadelní kus nebo skutečně a naplno prožitý čas s dítětem.
Obojí je umění. Najít cestu do světa fantazie, ve kterém jsou děti přirozeně doma, není vůbec jednoduché, tak až nás příště pozvou na návštěvu, odložme neodkladné úkoly, telefony, únavu i pochybnosti a nechme se vést.
S.d.Ch., Magdalena Rutová: Malý atlas domácí zábavy aneb Irmička se baví / Baobab, 2025
