Hovoří Pýthie

Metodu, kterou autorka používá, pěkně vystihl Antonín Tesař v recenzi v deníku Alarm: „Strömquist je do velké míry kompilátorka cizích tezí, které ale zároveň propojuje a skládá z nich vlastní autorský výklad. Je to komiksová přednáška, která „stojí na ramenou obrů" a zároveň jejich teze doplňuje konkrétními příklady a svěžím, často jízlivě vtipným komentářem, který v některých případech připomíná až stand-up humor."

Komiks Hovoří Pýthie je zábavné čtení, ale bavíte se tak trochu na svůj účet. Autorka sahá do svědomí nám všem výjimečně se cítícím jedincům tvořícím dohromady nápadně si podobné, stále rychleji kmitající stádo. Velmi silné pro mě bylo uvědomění, jak naše společnost nakládá se strachem ze smrti, který nepomáhá integrovat, ale naopak ho ekonomicky využívá.

Čtivý styl svádí k tomu knihu zhltnout, ale mnohé pasáže a myšlenky si žádají plnou pozornost, abyste je dokázali vstřebat, a ani sama Strömquist se nebojí přiznat, že třeba „z (psychoanalytika Jacquesa – pozn.) Lacana chápu asi tak 5%, takže jestli vás zajímá, bude lepší, když si od něj něco přečtete sami."

Na závěr jsem se snažila vybrat nějaký inspirativní citát, ale knihu jsem si založila na tolika místech, že bych ji přepsala v podstatě celou. Tak alespoň jeden kratičký. Přestože jsou tu self-help příručky vděčným terčem, kniha se vážně nevážně stává jednou z nich, když nám hned na začátku sama předkládá seznam doporučení pro lepší život. Je jich sedm, fungují zároveň i jako názvy kapitol a to nejdůležitější zní.... „Jdi ven"!

Liv Strömquistová: Hovoří Pýthie / Paseka, 2025
Překlad: Marie Voslářová