Kniha pokrývá širokou škálu témat – od těch humorných, jako například kolik vlasů nám denně spadne z hlavy, kolik z nás si zpívá ve sprše, kolik rajčat sní průměrný Řek, až po vážná témata jako sociální nerovnost, rasismus či dopady nadměrné spotřeby na klima. Prezentací faktů a čísel ukazuje krásu rozmanitosti a zároveň vybízí k úvahám o naší zodpovědnosti vůči sobě navzájem a vůči naší planetě.
Historička umění, kurátorka a autorka knih pro děti a mládež Ewa Solarz debutovala knihou D.E.S.I.G.N., která vyšla i u nás. Pozemšťany připravovala několik let a má prý materiál na další čtyři knihy. Knize se v loňském roce dostalo zvláštního uznání na Mezinárodním festivalu dětské knihy v Bologni.
Spojení s ilustrátorem Robertem Czajkou nebylo náhodné, pracovali spolu už dříve. Pozemšťané mají trochu překvapivě retro nádech: ilustrátor zvolil omezenou barevnou paletu, kresby připomínají ilustrace z 50. a 60. let. Většina postav je v kabátech, v kloboucích, s kufry. Pozemšťané používají telefonní budky, čtou papírové noviny nebo pozorují rostliny lupou. Pořád přemýšlím, proč nás mimozemšťané zachytili právě takhle...
Nejvyšší meziplanetární rada podle všeho nerozhodla, že by měly být navázány přímé kontakty s lidmi – z čehož se dá usuzovat, že jsme mimozemšťany nijak zvlášť neuchvátili a v samém závěru zprávy je drobným písmem dopsáno: „Odhadovaná šance přežití rodu Homo sapiens – 50 %." Nabízí se otázka: Poslala nám Nejvyšší meziplanetární rada zprávu záměrně? Jako varování?
Ewa Solarz, Robert Czajka: Pozemšťané / Meander, 2024
Překlad: Svatava Navrátilová
