Robin Král je zkušený básník, mezi verši se pohybuje s jistotou a lehkostí. Žasnu, kolik knih mu v posledních letech vychází. Máte-li jeho poezii rádi, Ponorka vám jí nabídne vydatnou porci.
Adam a Anežka si hrají na pláži, když si na obzoru všimnou červeného periskopu. Vezmou si kruhy a doplavou k ponorce, kde najdou…
„No teda, koukni na tu mapu,
na tyhle vlnovky a háčky
a tyhle prapodivné značky.
Já myslím, že to trochu chápu.
Tady je maják, vždyť ten znáš,
a tohle bude naše pláž!“
„A co je tohle? Myslíš snad,
že jsou to dveře někde v moři,
Anebo značka pro poklad?“
„Kdo asi tenhle plánek stvořil?“
„Anežko, víš co? Zjistíme to!
K čemu by vůbec bylo léto
bez dobrodružství na vlnách?“
A tak se sourozenci vydávají na cestu a představují si, k jakému pokladu je mapa zavede.
„Podle mě plujem za pokladem.
Určitě perly, stříbro, zlato.
Budeme děsně bohatí.“
„Jak princezny!“
„Jak piráti!“
Co na ně v mořské hlubině čeká a s jakým tajemstvím se vrátí zpátky domů, vám neprozradím, i když některé fotky a anotace knihy mnohé napoví. Děti se jistě rády zastaví na dvojstraně s ponorkou a popisky jejích součástí nebo zvířaty, kterých se Kláře podařilo do jedné ilustrace vměstnat opravdu úctyhodně.
Vyhraďte si na předčítání poezie prostor. Děti se skrze ni učí vnímat rytmus a zvukovou stránku jazyka, který si osvojují doslova ušima. Protože verše pracují se zkratkou a obrazností, vedou čtenáře k hledání významů mezi řádky (což přirozeně nemusí vyhovovat každému). Rýmovaný text se navíc ukládá do paměti jinak než próza – děti si často pamatují celé sloky, aniž by se je cíleně učily. Poezie má zkrátka v dětské knihovničce pevné a nenahraditelné místo.
Robin Král: Ponorka / Nakladatelství Pikola, 2026
Ilustrace: Klára Kozlová