Matěj jel s rodinou na pohřeb prastrýčka, kterého ani neznal. Při pohřbu si všiml, že z vykopané hlíny vykukuje kost a potají ji sebral a odvezl si ji domů. Myslel si, že má něco hrozně vzácného a těšil se, jak ji ukáže kamarádům, ale brzy měl špatné svědomí a vůbec z kosti už neměl radost. A taky mu připadalo, že se mu začaly dít divné věci. Zjistil, že kost je nejspíš jeho pradědečka a chtěl ji vrátit zpátky do hrobu.
Proto se s rodiči domluvil, že na jarní prázdniny pojede k pratetě do Šedivína, aby se zase dostal do vesnice a na hřbitov a mohl kost vrátit. Moc se mu tam nechtělo a trochu se bál, ale jel. Jenže na hřbitově zjistil, že je na hrobu už položená těžká deska a neuzvedne ji. Tak se kosti nezbavil a musel dál vymýšlet, co s ní udělá.
Ve vesnici se seznámil s holkou jménem Róza. Lidi o ní říkali, že je zvláštní, ale Matěj se s ní skamarádil. Zjistil, že je hodná a že jí může věřit. Svěřil se jí o kosti a Róza se mu snažila pomoct. Matěj se té kosti nemohl zbavil, přišlo mi, že se za ním pořád vracela.
Šli třeba jednou v noci s Rózou na hřbitov a chtěli odkrýt desku z hrobu spolu a kost dát do hlíny. To nechápu, to bych nikdy neudělala. Měla bych černé svědomí. Nakonec to teda stejně neudělali.
Jednoho dne se stalo něco, díky čemu se Matěj dostal do rodiny bratrance jeho táty. Ti se spolu už dlouho vůbec nebaví kvůli majetku. Matěj se s rodinou sblížil. Stalo se toho díky Matějovi víc. Jeho prateta se usmířila se sousedem a už nebyla tak sama a tak mrzutá. Matěj si našel dobrou kamarádku. Bylo dobře, že se překonal a do Šedivína jel.
Knížka se mi dobře četla. Když je děj zábavný, tak se čte mnohem rychleji, než když tě to nebaví. Tady se pořád něco děje. Moc se mi líbí barevné obrázky na začátku knihy. Když jsem si četla popisky u obrázků na začátku, nechápala jsem je. Když jsem si je znovu přečetla po dočtení knihy, už mi to dávalo smysl. Linoryty v knížce se mi taky líbí, v knížkách linoryt často není. Budu teď číst Tajemství Oblázkové hory, to taky napsala Bára Dočkalová.
Bára Dočkalová, Zdenka Holub Převrátilová: Kost / Labyrint, 2024
