Setkávají se s šesticí cirkusáků, které tu uvěznil černokněžník Jack a pro něž nečekaná návštěva malých tuláků znamená naději na vysvobození z jeho neviditelných sítí. Stačí najít s někým beze slov společnou řeč a dohrát do konce představení, při němž se Jack Jinotaje zmocnil. Musí se však při tom dotknout tří lidských srdcí – jedno rozesmát, jedno rozplakat a jedno roztancovat. „Tak co budeme dělat?" „Cirkus přece!"
Barbora Bažantová se ve své první knížce pro děti inspirovala radostnými zážitky z cirkusového tábora, který v roce 2023 pro děti z litvínovského sídliště Janov uspořádala její dobrovolnická asociace Pojď ven! / Av avri! Místní si cení každé příležitosti, při níž se děti dostanou aspoň na chvíli ven z omezujícího a předurčujícího prostředí a náhoda tomu chtěla, že na pozemku, který měl tábor k dispozici, zůstalo po předchozí akci šapitó.
„Prostředí cirkusu je speciální tím, že dává každému prostor projevit se tak, jak je mu vlastní. Není tu snaha utvářet nové normy, ale naopak představu norem spíš nabourávat. V cirkusu může každý být sám sebou, se všemi svými podivnostmi, krásami i ošklivostmi, se svými talenty i defekty a jeho jednotliví aktéři zároveň utváří jeden koherentní celek." říká Barbora v rozhovoru pro blog nakladatelství Meander, které knížku loni na podzim vydalo.
„Všechno a všichni vypadali skvěle. A skvěle, pozor, to neznamená nutně krásně, nebo je potom otázka, co to je krása a jestli může být třeba i trochu strašidelná, anebo naopak k pousmání." (ukázka z knihy)
Rozsahem i formátem nevelká publikace je upravená s velkou pečlivostí. Ilustrátorka Anna Kulíčková a grafička Anna Poláková použily paletu sytých zemitých barev, z nichž na první pohled zaujmou zelená, červená a oranžová, v romské tradici barvy přírody a cesty, života a energie, radosti a síly. O dost méně je tu pak modré, stejně významné barvy symbolizující nebe a svobodu.
Je i to jeden z jinotajů vetkaných do osnovy magicko realistického příběhu? Pro mladší děti má přehledné vyprávění bezpečný pohádkový rámec s potrestaným padouchem a šťastným koncem, starší děti a dospělí ale můžou hledat mezi řádky.
Pobyt na Jinotaji mi utekl podobně rychle jako nadšeným dětem připravujícím své velké představení. Pozorovací a vyjadřovací talent autorky mě nalákal na její knihy pro dospělé citlivě zkoumající témata periferie, chudoby a dobrovolného i nedobrovolného sociálního vyloučení. A opět mi připomněl sílu a potenciál cirkusové pedagogiky, která kromě svalů a radosti z pohybu posiluje také (sebe)přijetí a sounáležitost s ostatními.
Barbora Bažantová, Anna Kulíčková: Jinotaj / Meander, 2025
