Humor

Tato kniha vznikla nešťastnou náhodou. Při útěku před tíživostí aktuálních témat, která se na nás hrnou ze všech stran, člověk v zoufalství lačně vyhledává cokoli, co se vymyká – příběhy o zvířátkách či lidském konání a hlouposti, které se LZE zasmát.

Dětská hra je všemocná. Může se do ní zapojit kdokoli a její součástí se může stát cokoli. Zkrátka vůbec nic jí neodolá, protože hřištěm i hračkou je dětem doslova celý svět.

Chytrá, zábavná a otevřená příručka pro dospívající kluky zodpoví všechny důležité otázky, které si kladou kluci v pubertě.

Pip a Flora jsou v pěkném průšvihu. Na útěku ze sirotčince se náhodou dostali na magické místo, odkud však neznají cestu zpět.

Poezie se pokouší o nemožné, a právě proto se v poezii nemožné stává skutečností. Docela obyčejná tečka z konce věty ožije, náušnice se raduje z dírky v uchu, jepice mlsá na pizze a ibis se rýmuje se slovem rybíz.

Oblíbené stripy z časopisu Respekt se vracejí ve zbrusu novém knižním výboru, který se neztratí v žádné plátěné tašce ani kabelce.

Nejsi dost dobrý. Zkrátka jsi měla štěstí. Ostatní jsou lepší a kvalifikovanější než ty. Přepadly vás někdy uprostřed noci podobné pochybnosti?

Poznejte neobyčejné Munariho stroje zachycující nepotlačitelnou individualitu živých bytostí od komárů až po květáky.

Příběh rodiny, která se neustále stěhuje na neobvyklá místa: do strýcova klobouku, na střechu kostela, na Měsíc, do kina... Bláznivé, ale také poetické vyprávění o hledání vlastního místa na světě.

„Moje veverka. Moje vláčky. Moje postel. Moje maminka!" Je vám to povědomé...?

Každá generace by měla mít svoji malou čarodějnici.

Hravá poezie pro děti s hravým výtvarným doprovodem. Jan Vodňanský, Alois Mikulka a jedna z jejich nejoblíbenějších sbírek v novém vydání!

Sbírka nepochopení, zádrhelů, nejasností a přeslechnutí... Archivní sběr dětských představ, ze kterých mimovolně vzniká humor bez vtipu a často také vtip, který nás svou lehkostí nadnese, přetavila autorka do kreslených výjevů, které pobaví čtenáře všeho věku.

Děda Pettson si ráno rád přispí, ale s Fiškusem šijí všichni čerti už ve čtyři!

Jak se chtěli dostat na vrchol potravního řetězce. Na jedné zahradě stál smrk a pod ním psí bouda. Kdo ji asi obývá? Kokršpaněl? Jezevčík? Věřte nebo ne, bydlí tam dva hlídací indičtí běžci Punťa a Ťunťa.

Zvídavý krtek, putuje od zvířátka ke zvířátku a zjišťuje, komu patří ta nevábně páchnoucí kupička na jeho hlavě.

Děd. Kajak. Kuna nese nanuk... to jsou palindromy, slova nebo věty, které se čtou stejně tam a zpět.

Vyprávění, které Václav Havel napsal v sedmdesátých letech do sborníku jednoho velkého německého nakladatelství, jež vydalo českým zakázaným spisovatelům knížku pohádek. 

Devět tet jde na výlet! Jaké tety to jsou?

Verše pro malé i velké od charismatického muzikanta Jiřího Šlupky Svěráka.